INTIMNÍ NÁVŠTĚVA SMRTI

24.08.2020

Těžko se mi bude popisovat pocit z přítomnosti osobnosti Andrey Miltnerové. Už když jsem v deset ráno celá rozbolavělá a rozespalá přicházela k terase hospitálu, zaregistrovala jsem éterickou ladnou paní v teplácích, která mě naprosto okouzlila. Při barokním příchodu tanečníků z jejího workshopu jsem se, usazená v trávě, okamžitě začala rovnat a prodýchávat svá ztuhlá záda a krk z nočních hodin na karimatce. Během krátkého představení rozpohybovaných Braunových soch jsem svá záda téměř narovnala a jen jsem doufala, že se do přednášky paní Miltnerové znovu nezhroutí.

Naštěstí záda vydržela a já je dál napínala během diskuze o barokním tanci a spirálách, ve kterých se pozastavují Braunovy sochy. Tanečnice elegantními pohyby rukou i těla vysvětlovala, kde všude kolem nás se taneční spirála vyskytuje, a v podstatě tím uvedla své večerní vystoupení. Rodíme se z lůna ve spirále, postupně se vykrucujeme ven z jednoho těla do svého.

Během večera jsme ve Šporkovské hrobce byli svědky toho, jak můžeme z těla odcházet. Jak může vypadat smrt, poslední souboj těla s duší, protest proti odcházení ze světa i konečné smíření.

V hrobce osvícené svíčkami se jako zmuchlaná socha a stopa minulosti vynořila tanečnice v mrtvých barokních šatech - bez barev, s roztrženým rukávem, s barvou a strukturou zmačkané modelovací hlíny. Ze zkřehlého přízraku se postupně narovnala do barokní divy na posmrtném plese, kam jsme zcela výjimečně, jen jedinkrát pozváni. Trochu jsme se tam vloupali, trochu vnutili a bylo nám na okamžik dovoleno zhlédnout, co nás jednou všechny čeká. Vidět oživlou minulost, vidět konec i znovuvzkříšení baroka, souboj o posledních pár dechů života skrze divoký tanec v plíživě šustících šatech, které i v nejživějším pohybu nesou na svých záhybech smrt. Vidět konečné odhození šatů nasáklých těžkostí života i smrti a dojít k vysvobození. Stát se svým vlastním andělem.

Myslím, že mi není ani dovoleno se o tomto zážitku rozepisovat, pokoušet se ho pojmenovat a analyticky rozebrat z divadelního hlediska. Pokud jste tam nebyli, nikdo vám tu zkušenost nijak nezprostředkuje, a ani by neměl. Výsostně intimní moment a setkání s Andreou Miltnerovou ve Šporkovské hrobce zůstane schovaný jen mně a spolupřítomným mrtvým i živým.

V tichosti, někde v útrobách svého těla, vám tleskám.

Alexandra Ratajová


ÚVODNÍ FOTO: Marianna Borecká

FOTO: Michal Stránský, Marianna Borecká