JEDEN KUFŘÍK STAČÍ

Podrazil splňuje představu správně ulítlého loutkáře, který své řemeslo miluje a navíc mu rozumí. Inscenaci Golem využívající židovské motivy a volně tematizující staré legendy, zejména tu o oživlé postavě z hlíny, hraje zcela sám. V jedné postavě je autorem konceptu, režisérem, vypravěčem, hercem, hudebníkem i loutkovodičem několika loutek - manekýnů (Marie Hásková). Dřevěné loutky svou tělesnou konstitucí, která umožňuje specifický způsob animace, znázorňují vlastnosti a charakteristické typy jednotlivých postav - např. dumavý rabín má dlouhé nohy, a tak se může pohybovat pouze lehce nakloněný dopředu, jako by bloumal po místnosti.

Na jeviště jsou pozvání také dětští diváci, kteří se stejně jako Podrazil stávají rovnocennými partnery loutek. Golem je např. několikrát postaven do momentů, kdy se ho děti, hrající malé vojáky, dokonce bojí a schovávají se před ním. Vnímají ho jako živou bytost.

Přestože je syžet inscenace možná až příliš členitý a odbíhající od hlavní dějové linie, diváka drží a neustále aktivizuje energie multifunkčního (loutko)herce. Pohotově improvizuje se zamlklejším publikem, bleskurychle se proměňuje do několika různých postav, zpívá a až do úplného konce animuje manekýny s vervou a zápalem vzbuzujícím chuť si s nimi také hrát. Po skončení představení sbalí loutky do kufru a odjíždí svým řemeslem obveselovat zase jinde. A takhle to má být! Sláva nevymřelým loutkářům!

Sarah Slavíčková