KDE KONČÍ PUD?

20.08.2020

Na paloučku v lese se pod Amorovým dohledem schází čtyři nahá těla. Skrze pohybovou němohru k sobě hledají cestu dva páry. Dá se ale zamilovat skrze animální instinkty?

Inscenace V borůvčí nesleduje žádný narativ, jde spíše o krátké vypointované skeče, kde se nazí herci sobě navzájem dvoří, muži se snaží okouzlit dámy, a to vše poněkud zvířecím způsobem. Scénografie zaplavená umělou trávou, v ní malé okénko pro hudebníka, Amora a moderátora show v jednom. Na scéně se jako při reality show představí čtyři anonymní postavičky, každá typologicky vyhraněná a groteskně přehnaná - dívka, co se zamiluje do každého a nikdo do ní, alfasamec, nejistý trouba a žena, kterou chce každý a ona nikoho.

Show se rozjíždí. Svlékněte oblečení, nahoďte listy na intimní místa, nalaďte se na zvuky lesa a Amorovy rytmy na looperu a začněte se chovat jako plachá a divoká zvířátka. Petr Šmíd v roli vousatého boha diriguje svým hudebním doprovodem celou inscenaci, zatímco se ostatní herci v roztodivných pohybových kreacích snaží k sobě přiblížit anebo vzdálit. Ve skečích tak jako v televizních výstupech naznačují, že nás často ovládá víc pudovost než zdravý rozum. Reagujeme na odhalenou kůži, na vnější podněty a rytmy přírody, které si často neuvědomujeme. Inscenace udržuje svižné a veselé tempo a s nadhledem si podává tragikomickou stránku přirozené lidskosti. Bohužel ve vší své uvolněnosti ztrácí hlubší téma. Jak umíme tedy překonávat naše pudy? Jak s nimi pracujeme? Zároveň i téma reality show a bizarností, které jsou lidé schopni činit v těchto soutěžích, je jen lehce nastíněné, ale nepříliš rozpracované. V posledním obraze se s pomocí barevných světel, popové písně a laciného tance tato tématika částečně uzavře. Stále něco chybí - větší míra absurdností? Hloubka?

Unavené myšlenky už by možná raději seděly na pivu a snažily se prosadit svůj názor verbálně, než se logisticky poskládat do smysluplných vět. Možná mě nejvíc mrzelo, že se na scéně nerozmačkávaly borůvky s cukrem.

Alexandra Ratajová


V BORŮVČÍ

Geisslers Hofcomoedianten


Režie: Petr Hašek

Dramaturgie a texty: Helena Koblischková

Hudba: David Hlaváč, Petr Šmíd

Scénografie: Jitka Nejedlá

Pohybová spolupráce a choreografie: Martin Talaga

Hrají: Petr Šmíd, Eva Burešová, Aleš Pospíšil, Michaela Váňová, Jiří Brnula


FOTO: Marianna Borecká