O STROMECH, KNIHÁCH, MINCÍCH A HRABĚTI (jak se to skloňuje?) ŠPORKOVI

20.08.2020

Pan hrabě Špork měl rád mince, a měl je rád natolik, že si jich za život nechal zhotovit rovnou deset. I na svou dobu to byl poněkud neobvyklý počin, protože i tehdejší mincovní páni, kteří měli právo razit mince, si za život nezhotovili víc než jednu. Jedna z mincí zobrazuje nevšední výjev - starý buk obložený knihami. Obraz tak v historii dominoval šporkovské symbolice a také se stal inspirací pro land artového umělce Jaroslava Libánského, kterého nikdo neosloví jinak než Abbé (prý proto, že nedostudoval teologii). Šestnáctým rokem oživuje pan Abbé pana hraběte Šporka pro festival Theatrum Kuks právě svými uměleckými kreacemi v prostředí kouzelného parku. I tento rok instalace dokazuje, že hrabě Špork byl mužem mnoha tváří, a že se mu během úctyhodných 76 let života podařilo vybudovat mnohé, včetně knihovny, která údajně čítala až 50 000 svazků (tehdy se nacházela zde na Kuksu v tzv. Filosofickém domě).

Kniha se německy řekne "Buch" a buk - strom je "Buche". Papír se vyrábí ze dřeva. Strom je zástupcem sil přírodních a kniha jako zastánce síly duchovní je atributem moudrosti, vzdělání, také moci. Co pak ale teprve symbolizuje vlivný muž s obří soukromou knihovnou? Začíná ve mně bublat potutelná myšlenka, zda doopravdy platí přímé úměra - velká knihovna - velký mozek? Před očima si utvářím barvitou představu zapáleného hraběcího knihomola, který se po nocích usazuje do obrovitého křesla a v pravidelném rytmu až do rána otáčí listy papíru.

Pan Abbé se rozhodl krásnou ideu hraběte Šporka o symbióze síly a ducha na čas zpřítomnit u jednoho vzrostlého kukského buku. V pár desítkách banánových krabic přivezl knihy, provrtal je tyčemi a umístil je okolo kmene jako intelektuální základ stromu. Otázkou zůstává, proč se nedozvíme, o jaké knihy se jedná. Myslím, že právě v těch provrtaných knihách vidím to pravé baroko, které shledávám hravým, okázalým i troufalým!

Magdalena Malinová


FOTO: Michal Stránský