"POPRAVDĚ ŘEČENO, JAKO DRAMATURG SI TO STÁLE NEDOKÁŽI PŘEDSTAVIT."

19.04.2019

#CAMPQ2 David Košťák je absolventem Katedry teorie a kritiky na DAMU. Překládá anglickojazyčné divadelní hry do českého jazyka a také patří mezi nejúspěšnější mladé české autory. Už za svých studií debutoval s hrou Fresh Love, která byla uvedena v Divadle LETÍ. Právě v Divadle LETÍ a nově i ve Švandově divadle zastává pozici dramaturga. Mezi jeho poslední autorskou tvorbu patří Hladová země (napsána pro Švandovo divadlo) a Ráj 2.0 (napsána pro Národní divadlo Brno). V roce 2018 byly jeho hry Ptačí žena a Lajka uvedeny také v zahraniční. Tento rok se v Miláně chystá uvedení jeho úspěšné hry Nad rozlitou mléčnou dráhou. Pro nadcházející projekt CAMPQ napsal jeden ze čtyř scénářů a je jedním z trojice hlavních dramaturgů.

"Popravdě řečeno, jako dramaturg si to stále nedokáži představit."

CAMPQ je adaptační tábor pro mimozemšťany - tedy pro 3 různé kmeny a nás, pozemšťany. Na textu se podílejí čtyři scénáristé a na režii čtyři režiséři. Chápu tedy dobře, že každý z režisérů má na starost jednu z linek? A ta "čtvrtá" je manipulace s diváky? Nebo mezi nimi budou také narežírovaní herci?

Ano, každý z režisérů má na starost jednu z rovin. Stejně tomu bylo i s námi autory. Čtvrtá linka je linka lidí. Nejde ale přímo o manipulaci s diváky. Součástí každého adaptačního tábora jsou i lidé, kteří ho udržují v chodu. Čtvrtá část je tedy příběh zaměstnanců tábora, které ztvární herci.

Jak vlastně vypadá zkoušení? Každý kmen zkouší zvlášť? Kdy se poprvé spojí dohromady? 

Popravdě řečeno, jako dramaturg si to stále nedokáži představit. První čtené nás teprve čekají, ty budou vždy pro každý kmen zvlášť. Nicméně příběhy jednotlivých postav se často prolínají s postavami z jiných kmenů. Odděleně půjde tedy zkoušet jen do určité chvíle. Poté nás čeká nejtěžší úkol - koordinace herců v časoprostoru celé inscenace...

Co podle Vás konkrétně má tato imerzivní inscenace divákovi sdělit?

Inscenace by především měla divákovi umožnit zažít prostředí adaptačního tábora na vlastní kůži. Ukázat mu, že přímá zkušenost jedince se často liší s představou, kterou nám servírují média.

Co všechno diváka čeká? Bude se jen dívat a procházet nebo bude hrát velkou roli v rozvíjení příběhu? Jak moc s ním budete manipulovat?

Myslím, že co se týče rozvíjení příběhu, divák bude rovnocenným partnerem herců. Je spoluúčastníkem inscenace, který má možnost svobodné volby. Nakolik se zapojí do rozvíjení individuálních příběhů jednotlivých postav je samozřejmě i na něm samotném. Například kmen Fénických žen, který jsem pro CAMPQ psal já, je založený na fascinaci naší kulturou. Určitě se tedy herci budou chtít o tomto tématu od diváka dozvědět co nejvíc, a naopak s ním sdílet svoji představu. Bude ale jen na divákovi, jestli se s nimi dá do řeči.

Můžete nám už prozradit nějaká jména herců?

Mohu, ale myslím, že by ten výčet zabral poměrně hodně času. Herců bude v inscenaci něco k sedmdesáti. Mezi Fénickými ženami se objeví například: Zoja Oubramová, Daniela Šišková, Milada Vyhnálková, Eva Burešová, Věra Hlaváčková... a další.

V roce 2015 se na PQ prezentovala imerzivní inscenaci GOLEM Cube, kterou režíroval Ivo Kristián Kubák. Volbou obdobného tvaru divadla v případně CAMPQ jste cíleně chtěli na GOLEMA navázat? Nebo jste jednoduše uvažovali nad tím, co by nejlépe splňovalo podstatu PQ - tedy propojení scénografického a divadelního prostoru?

Myslím, že na počátku byla touha Martiny Schlegelové a Marie Špalové spojit vášeň pro současnou dramatiku, kterou jsme v Divadle LETÍ známí, se současným trendem imerzivního divadla a dokázat, že lze psát současné hry, které budou určeny k takovému nastudování.

Můžete nám přiblížit, jak bude vypadat interiér tábora? Slyšela jsem zatím jen to, že spolupracujete například s firmou METROSTAV, která poskytne barevné kontejnery.

Vizuální stránka bude zosobňovat setkání několika světů. Kontejnery, které zmiňujete, představují zázemí, které pozemská agentura spravující CAMPQ mimozemšťanům zajistila. Do těchto našich schránek však jednotlivé kmeny promítnou kulturu, z nichž pochází. Myslím, že půjde opravdu o podmanivou podívanou - o objevování nových světů, v nichž divák bude moct strávit několik hodin.

14. září proběhne poslední repríza. Co dál? Budete s inscenací ještě někde hostovat?

Vzhledem k účasti několika divadel a velkého množství herců na volné noze, je představa, že se projekt zopakuje ve stejné podobě, téměř nereálná. Proto by si diváci zážitek neměli nechat ujít! Jedná se opravdu o unikátní projekt, který svými rozměry nemá v českém divadle konkurenci.

Sarah Slavíčková