THE COPLA CABARET

14.06.2019

english below ↓


Zaprvé bylo potřeba se naladit. Zadruhé bylo potřeba se vzdát vize, že doslovně pochopím, co je "copla." Prostě jsem koukala, nejsem fanoušek travesty-show, o Španělsku toho moc nevím, ale dobře jsem se bavila. Díky kombinaci zpívané "one man show" a principu Laterny magiky nezůstalo kabaretní vystoupení u jednoho tématu, byla to fakt nepopsatelná přehlídka a každý z diváků by se rozpovídal o něčem jiném. Od začátku bylo pro herec nejdůležitější napojení na diváky, pojal diskovou půlhodinku jako svůj osobní agitaci, aby si diváci "coplu" zamilovali.

Herecky to bylo skvělé - zpíval, tančil v ženských (kabaretních) šatech, integroval s diváky, občas jsem mu nerozuměla ani slovo kvůli své neznalosti angličtiny, ale nevadilo mi to. Ani na konci jsem netušila, co přesně je "copla". Ale pokusím se za sebe popsat alespoň dojmy. Je to druh španělského kabaretního travesty tance, při kterém nezáleží na sexuální orientaci performera ani diváka, hlavně se dobře pobavit a neočekávat závratné intelektuální povýšení. Pocity trapnosti jsou pochopitelné, ale nezáleží na nich. Herecký projev s trapností sebejistě pracoval. Mužnost byla naplno přiznaná a zparodovaná. Herec se před diváky převlékal, sdílel své názory na "copla" z dětství, interagoval s projekčním plátnem, zpíval jako muž i jako žena.

Neodvažuji se polemizovat o formě. Byl to mix zpěvu, tance, stand-upu a jednoduššího rýmovaného humoru. Skončilo to přesně ve chvíli, kdy jsem si položila otázku, kam jinam by se to mohlo ještě vyvinout. Část diváctva odměnila herce potleskem vestoje, část upřímným potleskem, někdo z DISKu rychle utekl. Jakákoliv divácká odezva byla adekvátní avizované formě osobní zpovědi. Závěr pátečního divadelního programu bylo jednoduše odpočinkové, svěží a nenáročné představení, ze kterého snad každý odcházel dobře naladěn.



First, it was important to get in the mood. Second, it was necessary to give up the idea that I will understand the literal meaning of "copla". I just watched, I'm not a fan of travesty show, I don't know much about Spain, but I had a good time. Thanks to the combination of a sung "one man show" and the principle of Laterna magica the cabaret show didn't stay with just one topic, making it quite the indescribable parade and each of the viewers would talk about something different. From the start the actor prioritized connecting with the audience and conceived the half-an-hour in DISK as his personal propaganda aiming to make viewers fall in love with "copla".

In terms of acting it was great - he sang, danced in women's (cabaret) clothes, interacted with the audience, at times I couldn't understand him due to my poor english but I didn't mind. Even by the end I didn't know what exactly "copla" is. But at least I'll try to describe my impressions. It is a kind of spanish cabaret travesty dance for which sexual orientation of neither the performer nor the audience matters - what matters is having a good time and not expecting radical intellectual exaltation. Feelings of embarrassment are understandable but unimportant. The embarrassment was confidently utilized by the acting. Manliness was wholly admitted and parodied. The actor dressed up in front of the audience, he shared his opinions on "copla" from his childhood, interacted with the projection screen and sang both like a man and a woman.

I don't dare debate the form. It was a mixture of song, dance, stand.up and simple rhyming humor. It ended exactly at the time when I asked myself if could evolve into anything else. Part of the audience rewarded the actor with a standing ovation, part with candid applause and some quickly absconded from DISK. Any audience feedback was appropriate to the advised form of personal confession. The ending to friday's theater programme was a simply relaxing, fresh and easy show which just about everybody left in good mood.

Veronika "Vendy" Drábková


PŘEKLAD: František Nový