"VŠICHNI JSME SE DÍKY TOMU SBLÍŽILI, TO JE JISTÉ."

09.06.2019

english below ↓


#PEOPLEOFPQ Rozhovor se studentkou druhého ročníku Katedry teorie a kritiky DAMU, šéfredaktorkou festivalového časopisu PASQUIL, Sarah Slavíčkovou.


Kdy a za jakých okolností jsi poprvé slyšela o PQ?

Poprvý? Upřímně, asi od starších spolužáků, kteří se našemu ročníku smáli, protože věděli, že právě na nás 14. ročník PQ připadl. Ale víte co? To vůbec nevadí - naopak, je to skvělá zkušenost, z který budu čerpat do budoucna ve více směrech.

Co tě napadlo, když ses dozvěděla, že budeš šéfredaktorkou Pasquilu?

Když jsme se to dozvěděla, byla jsem s ostatními spolužáky v jedné malé místnosti u nás na katedře. Šéfredaktora jsme volili starým dobrým tajným hlasováním na papírkách. No - a nakonec tam bylo moje jméno nejvíckrát. Usmívala jsem se, zalil mě pot a v duchu jsem si říkala: "A dop*dele." Ale ne - nakonec je to pěkná práce! Hlavně když v nočních hodinách dostávám vtipné a panické hovory nebo zprávy od mých kolegů a milých produkčních! Všichni jsme se díky tomu sblížili, to je jisté!

Je to tvoje první zkušenost s festivalovou redakcí, nebo obecně s vedením týmu lidí?

Obvykle jezdím sama jako redaktorka do jiných festivalových redakcí a upřímně až teď si uvědomuji, jaký je to luxus. Napíšu si článek a jdu spát nebo na party. Prostě pohodička. A co se týče vedení týmu lidí, jak se to vezme. Už na gymplu jsem se ráda stavěla do pozice leadera různých neplech i vydařených školních akcí. Taky učím irské tance děti i dospělé a jezdím na dětský tábory. To je stejně ten nejlepší trénink nejen na trpělivost a všestrannost v komunikaci, ale i snaha o vstřícnost i k těm, kteří si ji třeba úplně nezaslouží.

Co ti tu zatím činí největší potíže?

Myslela jsem si, že když si všechno připravíme dopředu, půjde vše hladce, jak je přeci v plánu. Omyl! Jak říká jeden z našich pasquilích produkčních: je to festival! Všechno se mění, zjišťuje za pochodu... Člověk musí být zkrátka připravený kdykoli improvizovat a tvořit za běhu třeba jako tenhle totálně neplánovaný rozhovor...

Hodně lidí o tobě říká, že máš nevyčerpatelnou zásobu dobré nálady - prozradíš nám ten trik?

Jé, to mě potěšilo, jestli se to fakt říká. Je to jednoduchý - fake it till you make it (haha). Zkrátka mi jde všechno líp s dobrou náladou a víc mě to pak i baví. Nesnáším, když je nuda a lidi kolem mě jsou nepříjemní a mrtví. Svoji náladu na mě pak přenáší a jak mám pak zvládat svůj nabitý život?! Takže když není veselý nikdo kolem, musím to být já!

Na co se nejvíc těšíš?

Na závěrečný číslo, závěrečnou party a ten nejlepší závěrečný spánek! Jo a taky na všechny inscenace, který mi byly doporučený a já pevně doufám, že je stihnu! 



#PEOPLEOFPQ An interview with Sarah Slavickova, sophomore in Department of Theory and Criticism, Academy of Performing Arts in Prague, editor in chief of PASQUIL, the festival journal.


When did you hear about Prague Quadriennale for the first time?

For the first time? Well - honestly - from our elder schoolmates probably, who were laughting at us as they had known that we would have to deal with the 14th PQ. But you know what? I don't care at all - on the contrary - it's a great experience that will be useful for me in many ways in the future.

What was your first thought when you found out that you are the editor in chief?

I was in a tiny room with my classmates when I found out. We voted the editor in good old way using papers and written names - and well it happened that my name was the most frequent one. I was smiling with the sweat going down and I was like: "F*ck!" But anyway - it's truly a great job! What I enjoy the most is when I'm getting funny or panic messages from my colleagues and producers in a late night! This really is what makes you closer friends with people, that's for sure!

Is this your first experience working in a festival editorial office or with leading a team generally?

I usually work as a contributor in different festival editorial offices and to be honest I've just realized what a great luxury this is. I write an article and go to sleep or to a party. No stress at all. And talking about leading a team - at grammar school I used to enjoy being a leader of all devilments and good things as well. I also teach Irish dances both children and adults and I join summer camps for kids. This is the best training for patience, communication and ability take a good care of people who wouldn't even deserve it.

What has been your biggest trouble in PQ so far?

I thought that when I prepare everything in advance, everything will float smoothly. According to the plan of course. Rubbish! As one of our Pasquil's producers always says: "This is the festival!" Everything changes all the time. One just have to be ready for improvisation and creativity all the time - e.g. this totally unplanned interview...

When it comes to you a lot of people say that you have an inexhaustible source of a good mood - would you tell us the trick?

Wow, I'm flattered if this really is what has been said. It is simple - fake it till you make it (laugh) Well I enjoy everything better with a good mood and I even work better. I hate boredom and I hate unpleasant and exhausted people. They usually put their bad energy to me and how am I suppose to handle my busy life, huh?! So if no-one around me is cheerful it simply has to be myself!

What are you looking forward to the most?

To the final number of the festival journal, for the last party and for the best and the last sleeping! Oh - and to all shows that has been recommended to me yet and I truly hope I will manage to see it.

Martin Tilšar.