Na hřbitovní zeď pálí slunce. Jen na pár míst. Zbytek pod sebou schovávají vzrostlé listnaté stromy a poskytují tak dost vlhkosti místním živočichům, kteří žijí uvízlí v kamenech. Prolézají labyrinty vysychající hlíny, trousí se chodbičkami a zapomínají na oslepující jasnost denního světla. Dokud se neobjeví dost zvědavé dítě, nezačne za kamínky...

Hrabě Špork byl velikým milovníkem nejen mincí, ale i lovu a divadelních comédií. Svůj denní program často naplňoval právě těmito aktivitami. Nemůžeme si snad proto představit ideálnějšího místa pro Lov, než je právě kouzelné nádvoří hospitálu Kuks.

Hana Frejková mluvila o svému vztahu k sentimentu a nostalgii. Koncertem Jidiš ve třech sice festivalový výlet končil, ale tahle věta mi utkvěla. Možná, že celý festival, který se obrací zpět k baroku, si v sobě nese určitou míru nostalgie, stejně tak jako se vzpomínky, které během něj vznikají, promění v sentiment. Když si vzpomenu na...

Sympatický, obyčejně vypadající muž vchází v bílé košili a černém klobouku na prkna, která znamenají vlčkovický kulturní dům. Bum, prásk, výbuch! Z Tomáše Podrazila působícího ve Studiu DAMÚZA se stává čertík vypuštěný z krabičky - energicky prolamuje bariéru mezi sebou a publikem, neoblomně vtahuje do hry především dětské publikum, doslova lítá s...

Pan hrabě Špork měl rád mince, a měl je rád natolik, že si jich za život nechal zhotovit rovnou deset. I na svou dobu to byl poněkud neobvyklý počin, protože i tehdejší mincovní páni, kteří měli právo razit mince, si za život nezhotovili víc než jednu. Jedna z mincí zobrazuje nevšední výjev - starý buk obložený knihami. Obraz tak v...

Zahájení 19. ročníku Theatrum Kuks proběhlo jak jinak než barokně - pompézně - mnohovrstevnatě - multižánrově. Znovuotevřené (zatím pouze na zkušební dobu) divadlo Comoedien Haus praskalo v pomyslných švech. Úvodní slova patronů a duší festivalu vystřídal minidokument Miloslava Kučery tematizující vznik Galerie loutek Jiřího Nachlingera, která se...

Pokud se bavíme o ctnostech a neřestech, ráda bych se přiznala: na vážnou hudbu chodím ráda (ctnost) a skoro pokaždé usnu (neřest). Co se hudební teorie týče, jsem jí téměř nepoznamenaná. Ve skutečnosti nejsem schopná pojmenovat některé nástroje, se kterými se Capella Ornamentata v refektáři představila. Byla to loutna s opravdu dlouhým...

Na paloučku v lese se pod Amorovým dohledem schází čtyři nahá těla. Skrze pohybovou němohru k sobě hledají cestu dva páry. Dá se ale zamilovat skrze animální instinkty?

Ve tmě se z navlhlé trávy začínají třást zimou kotníky. Veškeré teplo dne vzalo Labe a spící vosy. Anebo uvízlo jinde? Zastavilo se v sochách a kamenných schodech před hospitálem. Po cestě z festivalového baru v noci položíte ruku na kámen a všechny denní teploty se v něm uchovají o něco déle. Třeba si nás sochy taky budou pamatovat i...

#MACHO9 Jedním z fantastických klišé a žurnalismů je pomocné slovíčko barokní. V hlavě autora, který ve svém textu slovíčko použije, tak vzniká dojem, že čtenář/posluchač přesně rozumí, co tím myslí. Ukažme si to na příkladu: recenzent si neví rady s opravdu bohatou, až opulentní, ne-li přeplácanou výpravou a hrozitánsky zahuštěnou mizanscénou....